Šerm
Šerm je asi nejznámější činnost, kterou si běžný člověk - historický laik, vybaví, když se řekne slovo středověk. A středověk je nesmazatelně zapsán v dějinách lidstva jako doba temna. Války, boje o víru a moc, hořící hranice, krvavé nepokoje a vzpoury ... Řinčení zbraní, které v té době tak často znělo, bylo ale jak lahodná hudba v uších válečníků - meče o meče, sekyry o štíty, okované cepy o brnění a přilbice.
Ale když už o tom píšeme v téhle naší kapitole, je potřeba říci, že to zas až tak jednoduché nebylo. Muž, který se chtěl stát dobrým válečníkem, resp. vojákem, musel se už od svého dětství tvrdě připravovat. Chtělo to dokonalou tělesnou zdatnost, rychlost, sílu, ale taky důvtip a vychytralost, protože pak zbraň byla jen pouhým bezduchým nástrojem v rukou někoho, kdo ji neuměl správně využít. Týkalo se to hlavně nám dobře známých rytířů - cvičených bojovníků z vyšších společenských vrstev, kteří v drtivé většině jako jediní k tomu měli materiální možnosti, protože výcvik a pořízení si meče nebo brnění nebyla v té době vůbec levná záležitost. Obyčejní sedláci, starající se hlavně o svá pole a dobytek, nikdy v rukou žádnou zbraň nedrželi, pokud nepočítáme kosy, vidle nebo nože, které jako jediné mohli použít v nějakém tom občasném boji. Ale nemohli se tím nikdy vyrovnat žádnému rytíři, trénovanému a vyzbrojenému a navíc zakovanému v brnění, pro kterého byl boj a válčení hlavní náplní života. Války ale nebyly časté jen ve středověku, své si prožila i renesance, kterou reprezentuje asi nejznámější ze všech válek - válka třicetiletá. Tato doba se vyznačuje masivním rozvojem palných zbraní, které byly schopné bez problémů provrtat každé brnění, což vedlo k odlehčení tímto už zbytečné a překážející výzbroje a výstroje rytířů. Mečům zeštíhlely čepele a vznikly tak rapíry a kordy, z brnění zůstala hlavně přilba a přední plát - kyrys. Ale na druhé straně šerm tímto vylehčením získal na rychlosti a eleganci.
Takhle se šerm vyvíjel ve své vrcholné periodě, ale postupně, jak se zbraně a způsob boje zdokonalovaly, ztrácel svoje opodstatnění a využití. Patří mu však navěky prvenství v umění války. I když se už v boji prakticky nepoužívá, žije v tradici, kterou se snaží v dnešní době naplňovat skupiny historického šermu, jako je například i ta naše.
Fotky:
